INFO servis 9/2011 ČeV
Rozvoj, útlum a úpadek v období 1945 až 1989
V poválečném období po nezbytné konzolidaci v souvislosti výměnou více než 2/3 obyvatel, nastoupil živelný rozvoj mnoha volnočasových aktivit, začaly fungovat sportovní oddíly, osvětová beseda, divadelní ochotníci, junácká a sokolská organizace i další. S nástupem socializmu po roce 1948 byla řada občanských aktivit a spolků násilně rozbita, ale postavila se tělocvična u Sokolovny s fotbalovým hřištěm poblíž a objevily se některé nové možnosti. V obci se konaly plesy a hody, a kromě sportovců fungovali zahrádkáři, chovatelé, Červený kříž, myslivci i další. Po krátkém oživení občanských aktivit v roce 1968 však během následné normalizace došlo nejen k jejich postupnému útlumu, ale zrušením provozu sálu v kulturním domě Slovan v roce 1977 přímo k úpadku společenského života v obci.
Extenzivní rozvoj v období 1990 až 2006
Po roce 1989 byla realizována řada užitečných projektů - nová škola se sportovním hřištěm, bytový dům, nová radnice se sálem a klubovnami i další. Nebyla však dodržena pravidla trvale udržitelného rozvoje obce - strategicky plánovat rozvoj v souladu s kapacitou infrastruktury a životním prostředím.
Byla podporována výstavba nových sídlišť (U hřiště, Za humny, Na Bobravě, Severní předměstí) a tím dosažen výrazný nárůst obyvatel, avšak bez odpovídajícího rozšíření infrastruktury pro volný čas. Důležité prvky životního prostředí, jako jsou kvalitní vozovky, chodníky, osvětlení či veřejná zeleň někde chybí dodnes.
Při povolování investic do rozvoje průmyslově-obchodních komplexů u dálnice a u vídeňské silnice nebylo zajištěno bezpečné pěší a cyklistické propojení do sousedních obcí (Chrlice, Želešice, Popovice), ani do těchto komplexů jako takových a do navazující obytné oblasti Na Bobravě.
Nebyla vytvářena rezerva na rozvoj veřejné infrastruktury pro kvalitní životní prostředí a volný čas. Namísto koncepčního zajišťování potenciálně zajímavých a v prvním období poměrně snadno dosažitelných nemovitostí, se vedení města naopak zbavovalo budov i pozemků v atraktivních lokalitách prodejem a někdy i pro město nevýhodným pronájmem do soukromých rukou.
Popisovaný rozvoj přináší významný každoroční finanční příjem několika desítek milionů do rozpočtu města (Zpravodaj 1/2010-36), ale zmiňovaná opomenutí ve svých důsledcích vytvořila řadu bariér, které rozvoj volnočasové infrastruktury v některých případech finančně i technicky komplikují a někdy přímo blokují.
Změny přístupu po roce 2006 a perspektiva
Po volbách v r. 2006 došlo k významným změnám ve vedení města a začal se deklarativně i prakticky klást větší důraz na životní prostředí a především na otevřenější výměnu názorů mezi občany a radnicí. Jedním z důsledků je i zadání volnočasové studie a otevřená diskuze nad řadou souvisejících problémů ve Zpravodaji.
Přehled o technické infrastruktuře umožňuje nová digitální katastrální mapa, která na internetu přehledně zobrazuje pozemky v majetku města a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde ovšem město nemusí mít rozhodující slovo při jejich využívání. Vedle několika malých parčíků, areálů muzea se zahrádkami, MŠ, ZŠ a ZUŠ, meziblokových prostor na Sídlišti a několika menších nezastavěných ploch je v městské zástavbě potenciálně k dispozici pro volnočasové aktivity pouze rozlehlá oblast zahrádek a fotbalových hřišť podél dráhy (zatím kromě areálu kolem Sokolovny). Mimo město pak prostor plánované vodní nádrže na soutoku Moravanského potoka s náhonem, areál Pod kaštany s hliníkem bývalé cihelny, zahrádkařské osady U cyklostezky a U čističky, část sadů, strání a polí vzadu na Vajglu, rybníček Primál s okolím, jedna větší plocha nedaleko Bobravy a některé polní cesty.
S vyjímkou nově rekonstruovaných dětských hřišť (Rybníček, Sokolská, Husova) a několika nových laviček, není ve městě veřejná zeleň s mobiliářem pro posezení a odpočinek ve stínu při procházce s dětmi či k setkávání seniorů. Kromě zcela nevybaveného zadního hřiště u obchvatu zde také není žádná veřejně přístupná plocha pro volné sportovní vyžití mládeže či dospělých. Klubovny a zasedací sál na radnici, ani městská knihovna nebyly dimenzovány s ohledem na současný zájem a potřeby, muzeum nemá dostatečný prostor a tělocvična TJ Sokol i cvičebna ZUŠ je trvale přetížena. Nabídka soukromého sektoru s vyjímkou několika restaurací s venkovním posezením (Na Sokolovně, U Trávníčka) je pro volnočasové aktivity buď poměrně nákladná (Fino klub, Grand rezidence), anebo vzdálená (Olympia).
Optimistickou perspektivou je, že vedení města tento stav vnímá a vytváří podmínky pro jeho zlepšení. Určitě by nebylo hospodárné zřizovat na MÚ úřednické místo pro volný čas - v podmínkách malého města to vyžaduje spíše několik lidí s užším zaměřením, kteří to umí a chtějí dělat z vlastní dobrovolné motivace. Město je však může významně podporovat - prostorem, dotacemi a především informační službou - je totiž potřeba marketingově soutěžit s komerčními nabídkami. Řada občanských iniciativ a institucí také tímto způsobem už i delší dobu funguje a o své práci průběžně informuje ve Zpravodaji.
Investice do rozvoje infrastruktury zpravidla představují vysoké finanční částky a proto je nutné jejich důkladné prodiskutování a zvážení z různých pohledů. Kromě toho jsou i věci méně nákladné a přesto užitečné, které lze realizovat rychleji a snadněji. Stanovisko z radnice k aktivní spoluúčasti občanů i k jejich zapojení do přípravy dalšího rozvoje je uvedeno v příspěvku starosty města dále.
