Muzeum města Modřice bylo obnoveno ustanovením nového pracovníka Mgr. Ondřeje Němce, absolventa magisterského studia historie, se specializací na moderní dějiny. Tento zde byl činný nejprve v omezeném rozsahu od jara 2024 jako brigádník, od počátku roku je zde zaměstnán na tříčtvrteční úvazek na dobu neurčitou.
V současné době je činnost založena jednak na vyřešení restů a balastu vzniklého několikaletou vakancí pozice pracovníka muzea, jednak na zavádění odborné muzejní správy v celé šíři obvyklé náplně práce na lokálních vlastivědných muzeích.
Pracovníkem muzea je zaváděn II. stupeň sbírkové evidence, který je předpokladem profesionální tvorby muzejní sbírky. Znamená to vřazování dosud pouze chronologicky evidované sbírky do systému oddělení, podsbírek, samostatných inventárních řad, skupin a fondů. Toto členění je předpokladem co nejefektivnější odborné práce se sbírkami pokud jde o badatelskou činnost pracovníka i širší badatelské veřejnosti. Dále jde o vhodný přípravný krok pro pozdější zavedení sbírky do Centrální evidence sbírek, které je na pořadu dne pokud jde o ochranu sbírky před zvůlí jednotlivců a také pokud jde o její zpřístupňování veřejnosti. Vřazení sbírky do CES je také podmínkou pro účast Muzea na různých dotačních programech a vůbec oficiální materiální i odborné pomoci od ministerstva kultury. Součástí této činnosti je také zpracování rozsáhlého muzejního archivu, který obsahuje bohaté archivní fondy, mezi nimiž obzvlášť vynikají dokumenty vzniklé činností sportovních organizací v meziválečné i poválečné době, myslivecké jednoty z let 1945-1989, modřického mlýna, kde se nacházejí i archivní dokumenty mnohem staršího data a nebývalé rozsáhlý soubor materiálů vzniklých činností místního vlastivědce a amatérského (přesto však nebývale odborného a intelektuálně zdatného) Ladislava Šebestíka. Samostatný segment pak tvoří muzejní fotoarchiv, který je rovněž zpracováván.
Spíše technickou součástí činnosti muzea je pak neustále prováděné uzpůsobování podmínek jednotlivých místností k uchovávání předmětů kulturní povahy. Některé předměty zařazené do sbírky a umístěné v depozitárních prostorách vyžadují průběžné čištění od prachu, který se zde usadil a který některé z nich emitují (např. cihly z modřických cihelen). Jsou také podnikány kroky směrem ke konzervaci a renovaci některých předmětů. Základní úkony v tomto směru podniká sám pracovník, který na jaře roku 2025 podnikl dvoutýdenní stáž v brněnském technickém muzeu, při níž byl vybaven znalostmi základních konzervačních zásahů. Některé předměty pak byly resp. jsou připraveny k odborným restauračním zásahům u odborníků v daných oborech. Takto byla například u Ing. Křenkové v Brně opraveno rámování velkoformátové fotografické koláže vyobrazující výbor modřického Sokola z roku 1947. Na zásah pak čeká na skle malovaný obraz Ježíše Krista, který si dle dokumentace jeden modřický občan německého původu ve 20. letech 20. století přinesl ze žarošické pouti. Stejně tak je v procesu domlouvání svázání kompletně dochovaného časopisu Dikobraz z roku 1954, který se zachoval v nebývale dobrém stavu v jednom domě na Žižkově ulici. Průběžně je zkvalitňován způsob uchovávání archiválií i muzeálií. Jsou odstraňovány některé bývalé prohřešky, jako je užívání kyselých, chemicky nestabilních krabic na banány a ochranných prvků jako je polystyren, igelit, bublinková fólie a obyčejný papír, naopak jsou zaváděny ochranné prostředky z chemicky stabilních materiálů: polypropylenové krabice, střižný (též hedvábný) papír, pěnová polyetylenová folie, etc. Připravuje se zavedení monitoringu teploty a vlhkosti, které je předpokladem pro odborné vedení sbírky a pro efektivní ochranu sbírkových předmětů.
Muzeum také neustále pracuje na odborném zpracování svých sbírek. To jednak spočívá v historické badatelské činnosti, jejímž vrcholem je zatím magisterská diplomová práce o kolektivizaci v Modřicích, která byla na univerzitě odevzdána pro rozsah tématu v poněkud rozpracovaném stavu, na které je však dále pracováno, je průběžně opravována, doplňována, rozšiřována i prohlubována. V redukované podobě je také po částech zvěřejňována v obecním Zpravodaji. Vedle toho ve Zpravodaji vyšla také výrazně zredukovaná zpráva o zdejším rozkulačeném sedlákovi a posledním aktivním mlynářovi Martinu Komárkovi, která bude v kompletní podobě (několik desítek stran) dostupná na stránkách některého historického žurnálu v nejbližších měsících. Mimo to je ale rozpracováno více témat a studií, o nichž budete informováni nejen zde na obecních stránkách, ale také na sociálních sítích Muzea města Modřice - tyto se zdaleka neomezují na období komunismu.
S tím souvisí také přednášková činnost, která se pomalu rozjíždí jednak po linii muzejního spolku a pozvaných odborníků na rozličná témata, ale i po linii Muzea. Svoji přednáškovou premiéru si pracovník MMM odbyl před několika měsíci, přičemž hovořil na téma kolektivizace. Byť byl referát poznamenán celkovou nezkušeností pracovníka ve veřejném vystupování, základního účelu podati zprávu o průběhu a rámci kolektivizace v Modřicích bylo vcelku dosaženo. Napříště je připravena přednáška o tomtéž tématu v pasivním bytovém domě pro seniory, která snad ukáže pokroky pokud jde o pracovníkovu schopnost souvisle, živě a vklidu přednášet, jakož i prostor a potenciál k dalšímu zkvalitnění a k zvýšení schopnosti realizovat edukační úkoly Muzea po vlastní ose. Jsou zde veliké mezery, které je potřeba dopolnit soustavným tréninkem a sebekritickou snahou o přiblížení se kvalitě, přičemž snažně doufám, že bude mít občanstvo Modřic se svým muzejníkem dostatek trpělivosti, aby mu jeho prozatím nízkou úroveň veřejného vystupování odpustilo, popřípadě aby mu uvěřilo upřímnou chuť své nedostatky zlepšit. Z podobného segmentu činnosti je také nutno zmínit návštěvu příměstského tábora z modřické knihovny v Muzeu města Modřice. Muzejník si připravil výklad i program spíše pro starší děti, z nichž však téměř všechny onemocněli, či svou účast odvolali - šestileté holčičky pak nejevily o povídání na téma konzervárenského či obecně potravinářského průmyslu valný zájem. Ale s kolegyněmi z knihovny se podařilo tento nesoulad v přichystaném programu a v zájmech účastnic tábora celkem hravě překonat - děti byly nadšené z muzejní sbírky vycpané fauny, dochované z inventáře místní obecné/národní školy, jakož i z mnoha dalších předmětů, které jim pracovník připravil k prohlédnutí a o nichž jim poreferoval. S dětmi byl také zorganizován výlet do areálu mlýna. Při tomto výletu zase sklidily velký úspěch traktory, které zde dislokují zdejší příčinliví a velmi zdatní podnikatelé z rodiny Brabcových, kterým patří také velký dík za to, že nám ukázali jejich plně funkční prototyp Kaplanovy turbíny, z kterého měl největší radost pracovník, neboť tento důmyslný český vynález na modřickém mlýně fungoval už ve 40. letech 20. století - bylo velmi obohacující poslechnout si výklad o tom, jak tento stroj funguje. Je nutné zejména ocenit kontinuitu, která je turbínou i pěstováním zelí v mlýnském areálu zachovávána.
Mimo to byla také otevřena první část modřického archivu veřejnosti a případným domácím i přespolním badatelům. Na sociálních sítích i na stránkách byl zpřístupněn prozatimní pracovní inventář obsahující první zpracované archiválie, které si zájemce může telefonicky, popřípadě mailem, objednat a prezenčně do nich nahlédnout. Přitom se může případný badatel obrátit také na pracovníka muzea, jehož přenosné digitální uložiště čítá v tuto chvíli více než 50 000 stran archivních dokumentů nafocených v rozličných archivních institucí, nejčastěji v SOkA Brno-venkov v Rajhradě, MZA, ABS ale i NA. V tomto ohledu bude mít případný badatel k dispozici všestrannou pomoc a podporu ze strany Muzea. V případě muzejních archiválií je bytostným zájmem a existenční nutností Muzea města Modřice tyto poskytovat k nahlížení pouze prezenčně, snad až na některé výjímky. Podlehnutí tendenci vše zpřístupňovat online by znamenala umrtvení Muzea pokud jde o jeho komunitní a společenské úkoly.
Došlo také k nejedné akvizici nad rámec daru občanů obce, i když i těch bylo nemálo. Zde je nutno poděkovat zejména paní Damborské a Foretové, jakož i jejich tatínkovi, již zesnulému panu J. Lukeštíkovi - věnovali muzeu řadu předmětů, které v mnoha případech značně znásobily kulturní hodnotu sbírky. Pracovník muzea v rámci výstavy na téma zemědělství, která proběhla minulý rok, například sehnal celoželezné ruchadlo, aby doplnil sbírku zemědělského a řemeslného nářadí, které vévodí tzv. "záhonový pluh", získaný mým předchůdcem v perfektním stavu. Dokumentační hodnota záhonového pluhu samotného tím byla zvýšena, neboť ruchadlo je oradlem, které záhonový pluh nahradilo. Dále byl pořízen například odznak Myslivecké jednoty okresu Brno-venkov, korunkové uzávěry z lahvového nealkoholického nápoje "Ovocenka", produkovaného zdejší národním podnikem Fruta, odznak firmy Kovolit, vlaječka Jednoty Brno-venkov anebo čepicový odznak z uniformy důstojníka ČSLA, která skvěle doplňuje konvolut stejnokrojových součástek uniformy lidové armády, která se na Muzeu dochovala po učiteli Stanislavu Zahradníčkovi.
Obzvláštní význam pro modřickou veřejnost má zajisté konání výstavních akcí. Tato část muzejní činnosti byla zahájena v září 2025, kdy byla uspořádána výstava na téma "Zemědělství v Modřicích v proměnách času". Tato byla uspořádána ještě v době, kdy byl pracovník nucen psát svoji magisterskou práci a připravovat se na státní magisterskou zkoušku, čímž byla také značně pozamenána. V současné době pracovník připravuje výstavu na téma "Kultura a politika v dobách socialistického budování Modřic", která, jak je pracovník přesvědčen, bude o podstatný kus dále než zmíněná výstavní premiéra. Budou na ní mj. předvědeny s dějinami regionu související archivní vizuální záznamy i soudobé audio, související s tématem. Bude orientována spíše na každodenní život, životní styl, kulturu a její proměny, ideologii a její projevy etc. - politická perzekuce a represe bude mít podstatně méně prostoru. Je nutno tuto dobu historizovat a hledět na ni okem badatele a společenskovědního odborníka, bez ambicí vynášet moralizující soudy či bez podloudného záměru jeden politický systém vyvyšovat nad druhým, sloužíc tak kterýmkoliv politickým zájmům. Tento narativ si mohla dovolit generace historiků jako byl Jech, Průcha či Kaplan, má generace už tuto možnost nemá, nechce-li se diskreditovat. Záměrem je také rozšířit četnost výstav a pořádat od roku 2027 dva výstavní projekty ročně, zároveň zavést hostování putovních výstav, popř. vystavovat díla lokálních i přespolních umělců, respektive neomezovat výstavní činnost jen na obor historie.
Mgr. Němec Ondřej,
