Město připravuje novou územní studii vnitrobloků mezi bytovými domy, která naváže na starší koncepci z roku 2016 a zohlední nové potřeby území. Prověřit chceme možnost podzemního parkování při zachování zeleně na povrchu, zachytávání dešťové vody a její využití pro zalévání i další zkvalitnění veřejného prostoru. Důležitou roli hrají také postupně se měnící vlastnické vztahy k pozemkům. Cílem je zachovat vnitrobloky jako zelený a příjemný prostor pro obyvatele a zabránit jejich postupnému zahušťování dalšími stavbami. O podrobnostech projektu informujeme v detailu na webu. AnMaz
Město připravuje novou územní studii vnitrobloků mezi bytovými domy, která má navázat na starší koncepci z roku 2016 a reagovat na problémy a možnosti, které se od té doby objevily. Prověřit chceme zejména možnost podzemního parkování při zachování zeleně na povrchu, využití dešťové vody pro zalévání a další zkvalitnění veřejného prostoru. Důležitým tématem jsou také postupně se měnící vlastnické vztahy k pozemkům. Cílem je zachovat vnitrobloky jako kvalitní veřejný prostor a zabránit jejich postupnému zahušťování dalšími stavbami.
Vnitrobloky mezi bytovými domy tvoří významnou část veřejného prostoru Modřic. Jsou místem každodenního pohybu obyvatel, zeleně, odpočinku i setkávání, současně ale musí zvládat stále větší nároky na parkování a další potřeby města.
Jejich budoucí podobou se město zabývá už řadu let. Dnes se k tomuto území vracíme znovu, protože se za posledních deset let změnily nejen potřeby obyvatel, ale také majetkové poměry a pohled na to, jak by měl kvalitní veřejný prostor fungovat.
První studie vznikla už v roce 2016
Pro vnitroblok mezi ulicemi Husova, Sadová a Poděbradova byla už v roce 2016 zpracována studie společnosti ATELIER PATERO. Její význam byl natolik velký, že s jejím zohledněním při vymezování veřejných prostranství následně počítala také připravovaná změna územního plánu.
Od té doby ale uplynulo deset let. Některá veřejná prostranství v širší lokalitě se mezitím podařilo upravit – příkladem je prostor HuKo na rohu Husovy a Komenského. Řada otázek uvnitř samotných vnitrobloků však zůstává otevřená a přibyly i nové.
Proto dnes nestačí pouze vzít původní studii a pokračovat podle ní.
Pozemky se postupně dostávají do rukou města
Jednou z důležitých změn jsou vlastnické vztahy. Část pozemků ve vnitroblocích v minulosti městu nepatřila. Postupně se však podařilo některé pozemky získat převody od státu a majetkové poměry se tak mění.
Pro město je to důležité. Pokud má veřejný prostor dlouhodobě fungovat jako celek, je výrazně jednodušší připravovat jeho úpravy na pozemcích, se kterými může město skutečně nakládat.
Parkování chceme dostat pod zem
Jedním z nových problémů, které musí připravovaná studie prověřit, je parkování. V hustě zastavěné části města není mnoho možností, kde vytvářet další parkovací místa, aniž bychom je budovali na úkor zeleně.
Proto jsme zadali prověření možnosti podzemního parkování ve vnitrobloku na p. č. 803/3.
Neznamená to ale zastavět vnitroblok parkovištěm. Právě naopak. Smyslem podzemního řešení je dostat automobily pod zem a povrch zachovat jako kvalitní veřejný prostor se zelení.
S touto možností počítá také současný územní plán. Plocha podzemních garáží s intenzivní zelenou střechou se nezapočítává do zastavěné plochy pozemku.
Pokud se ukáže podzemní parkování jako technicky a ekonomicky proveditelné, může přinést nová parkovací místa, aniž bychom kvůli nim přišli o zeleň ve vnitrobloku.
Dešťovou vodu chceme využít pro zeleň
Dalším tématem, které původní řešení v takové míře neobsahovalo, je hospodaření s dešťovou vodou.
Nová koncepce má proto prověřit nejen podobu zeleně, cest a pobytových míst, ale také možnosti zachytávání dešťové vody a jejího dalšího využití přímo ve vnitrobloku. Vodu ze střech a zpevněných ploch chceme v maximální možné míře zachytit a využívat pro zalévání zeleně. Teprve přebytečná voda, pro kterou nebude možné najít další využití, by měla být podle místních podmínek vsakována nebo odváděna do kanalizace.
Takové řešení pomáhá nejen při intenzivních srážkách, ale především umožňuje využít vodu v době, kdy ji zeleň potřebuje.
Vnitrobloky nechceme dále zastavovat
Tomuto přístupu odpovídá i současný územní plán. U stabilizovaných sídlištních ploch klade důraz na jejich postupnou revitalizaci a na zpracování územních studií veřejných prostranství.
Směr je tedy opačný než další zahušťování zástavby. Vnitrobloky mají zůstat především prostorem mezi domy – se zelení, místy pro odpočinek a pohyb, lepším hospodařením s vodou a tam, kde to podmínky dovolí, s parkováním ukrytým pod povrchem.
Právě proto považujeme za důležité mít pro celé území jednu společnou koncepci.
Nová studie je teprve na začátku
V září 2025 proto zastupitelstvo rozhodlo o pořízení nové územní studie pro toto území. V současnosti jsme ale stále na začátku celého procesu. Probíhá komunikace s pořizovatelem a samotný návrh nové podoby vnitrobloků ještě nevzniká.
Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby příprava postupovala rychleji. Územní plánování je však proces, ve kterém musí město projít řadou zákonem stanovených kroků a jeho možnosti urychlit celý postup jsou omezené.
O to důležitější je mít jasno v tom, čeho chceme dosáhnout.
Nechceme pouze opravit několik chodníků nebo doplnit lavičky. Chceme prověřit budoucnost celého prostoru – zachovat a rozšířit zeleň, zachytávat dešťovou vodu a využívat ji pro zalévání, hledat možnosti podzemního parkování a současně zabránit postupnému zastavování ploch, které dnes slouží obyvatelům jako veřejný prostor. AnMaz
