2026-08

Vysokorychlostní trať patří mezi největší dopravní stavby, které v příštích letech mohou ovlivnit Modřice. Nové koleje mají vést v souběhu se stávající železniční tratí a jejich výstavba bude znamenat zásadní přestavbu celého železničního koridoru přes naše město.

O tom, zda VRT přes Modřice povede, město samo nerozhoduje. Trasa vychází z nadřazené územně plánovací dokumentace a jde o součást mezinárodního železničního spojení. To ale podle nás neznamená, že máme pouze přijmout předložený projekt a čekat, co přinese.

Právě v tom se náš přístup liší od toho, který jsme po volbách v roce 2022 převzali. Předchozí vedení města se Správou železnic o VRT jednalo, v projektu jsme ale nenašli konkrétní požadavky města, které by řešily její dopady na obyvatele Modřic. Nebylo vyřešeno pěší propojení nádraží s Brněnskou, rozsah záborů zahrad ani konkrétní nadstandardní ochrana obyvatel před hlukem a vibracemi.

Od začátku jsme proto zvolili jiný přístup: informovat obyvatele, zapojit je do jednání a pokusit se prosadit maximum změn, které zmírní dopady VRT na město. Současně chceme rozsáhlou přestavbu železnice využít k vyřešení problémů, které máme v Modřicích už dnes.

Projekt jsme začali řešit s obyvateli

Jedním z nejvíce dotčených míst bude Brněnská ulice. Původní návrh znamenal poměrně výrazné zásahy do zahrad rodinných domů a právě rozsah záborů patřil mezi první problémy, na které jejich vlastníci upozorňovali.

Přestože příprava VRT probíhala již za předchozího vedení města, projekt jsme převzali bez dohody s obyvateli Brněnské o řešení těchto dopadů. Proto jsme začali jednat nejen se Správou železnic, ale také přímo s dotčenými vlastníky a dalšími institucemi.

Hledaly se možnosti, jak potřebný prostor pro trať zmenšit. Jedním z výsledků bylo vypuštění souvislého koridoru pro složky integrovaného záchranného systému po projednání s hasiči. Díky úpravám projektu se podařilo zábory soukromých pozemků výrazně omezit.

Ani toto řešení ale není bez dopadů. Přístup záchranných složek k trati musí být zachován alespoň v jednom místě přibližně uprostřed Brněnské. VRT je v tomto ohledu typickým příkladem projektu, u kterého prakticky neexistuje varianta bez nevýhod. Snažíme se proto hledat řešení, které zasáhne obyvatele co nejméně a zároveň bude technicky a provozně možné.

Hluk a vibrace jsme nechali odborně prověřit

Velkým tématem je samozřejmě hluk a vibrace. Také zde jsme nechtěli pouze převzít řešení investora. Nadstandardní protihluková ochrana je sice požadavkem Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, v konkrétním projektu, který jsme převzali, ale nebyla ze strany města aktivně rozpracována do podoby konkrétních požadavků.

V průběhu další přípravy proto vzniklo několik variant protihlukových opatření – lišily se uspořádáním kolejí, výškou a umístěním protihlukových stěn i rozsahem dalších technických opatření. Prověřováno bylo dokonce zakrytí trati.

Každé řešení ale přináší výhody i nevýhody. Varianta, která může být nejlepší z hlediska hluku, může znamenat větší zábor pozemků, složitější údržbu nebo výrazně vyšší náklady. Úplné zahloubení či zakrytí železnice by samozřejmě dokázalo hluk i její pohledové působení výrazně omezit, v podmínkách mezinárodního železničního koridoru však naráží na technické, ekonomické a zejména provozní možnosti.

Město proto vycházelo z doporučení odborníků a hledalo kombinaci co nejmenšího záboru pozemků a maximálního omezení hluku a vibrací. Nechali jsme zpracovat také vlastní odborné posouzení hluku a vibrací a jeho závěry uplatnili v procesu EIA.

Výsledné podmínky počítají s řadou nadstandardních opatření – od speciálního pružného uložení kolejí a podštěrkové vibroizolace přes technické řešení výhybek až po kombinaci protihlukových stěn. Definitivní podoba ochrany bude dále zpřesňována v dalších stupních projektu.

Podchod propojí nádraží s Brněnskou

Nechceme ale řešit pouze to, co VRT Modřicím vezme. Rozsáhlá přestavba železnice je zároveň příležitostí odstranit některé bariéry, které ve městě existují desítky let.

Jednou z nejdůležitějších je chybějící pěší propojení železniční stanice s Brněnskou ulicí. Projekt, který jsme převzali, takové propojení neobsahoval. Předchozí vedení o této možnosti s vlastníkem jednoho z dotčených areálů jednalo, po jeho nesouhlasu ale další řešení nalezeno nebylo.

My jsme se rozhodli jednání znovu otevřít. Proběhla řada schůzek s vlastníky pozemků a hledaly se různé možnosti – od nadchodu až po několik variant podchodu. Bylo potřeba zjistit, co jednotlivým vlastníkům skutečně vadí a kde je naopak prostor pro kompromis.

Nakonec se řešení podařilo najít. Podchod železniční stanice bude prodloužen směrem k Brněnské a navazující průchod propojí nádraží s ulicí Brněnskou.

Do budoucna tím vzniká ještě jedna zajímavá možnost. Územní plán počítá v této oblasti také s novou tramvajovou zastávkou. Prodloužený podchod by tak jednou mohl umožnit pohodlný přestup vlak–tramvaj. Ideálním doplněním by byl parkovací dům a vznik skutečného přestupního uzlu. To je zatím vize, kterou se snažíme prosazovat, nikoli součást VRT, jejíž realizace by dnes byla zajištěna.

Nový prostup pod silnicí II/152

Další významnou bariérou je silnice II/152. VRT vyžaduje přestavbu železničního mostu přes tuto komunikaci a jeho mírné zvýšení.

Také tento zásah jsme nechtěli vnímat pouze jako technickou nutnost vyvolanou stavbou VRT. Požadovali jsme proto, aby se most současně rozšířil a vznikl pod ním bezpečný nekolizní prostup pro pěší a cyklisty. Právě silnice II/152 dnes představuje jednu z největších liniových bariér mezi jednotlivými částmi Modřic.

Pokud už kvůli VRT musí být železniční most kompletně přestavěn, považujeme za logické využít tuto investici také ke zlepšení prostupnosti města.

Také směrem k Želešicím

Při přípravě VRT jsme řešili také silniční most na II/152 přes železniční trať. Požadovali jsme, aby jeho budoucí řešení počítalo s dostatečným prostorem pro pokračování chodníku směrem na Želešice. Tento požadavek se podařilo promítnout také do územně plánovací dokumentace.

V této části města zároveň připravujeme okružní křižovatku Havlíčkova × U Vlečky × II/152. Oba záměry na sebe navazují a jejich cílem je postupně vytvořit bezpečnější pěší propojení přes dnes obtížně prostupné území.

Chodník z Bobravy až k zastávce Popovice

Podobně postupujeme u pěšího propojení Bobravy s železniční zastávkou Popovice. První část chodníku dnes buduje město. Končí však za I/52, kde se prostor směrem k Popovicím zužuje a kde se v souvislosti s VRT počítá také s přeložkou stávající komunikace.

Proto jsme požadovali, aby se při přípravě VRT pamatovalo také na pokračování chodníku až k železniční zastávce Popovice.

I tady je patrný rozdíl v našem přístupu k projektu. Neřešíme pouze samotnou železnici, ale ptáme se, co dalšího lze při tak rozsáhlé přestavbě území pro Modřice vyřešit. Jestliže velká státní investice zásadně mění celé území, měla by současně pomoci vytvořit propojení, které by město samo jen obtížně dokázalo vybudovat.

Největší obavy máme ze samotné stavby

Velkou pozornost věnujeme budoucímu hluku z provozu VRT. Za ještě větší riziko ale považujeme několik let samotné výstavby.

Tak rozsáhlá stavba bude znamenat obrovské množství materiálu, stavební techniky, hluku, prachu a dopravy. Proto jsme v procesu EIA požadovali, aby bylo maximum stavebního materiálu přepravováno po železnici a aby trasy nákladní dopravy byly vedeny mimo zastavěnou část Modřic. Součástí požadavků je také omezení prašnosti, koordinace staveništní dopravy s městem a pasportizace komunikací před zahájením a po dokončení stavby.

Právě fáze realizace bude podle nás obdobím, kdy budou Modřičtí dopady VRT pociťovat nejvýrazněji.

Samotného budoucího provozu vysokorychlostních vlaků se obáváme méně. Významným zdrojem hluku jsou už dnes především starší nákladní soupravy na stávající konvenční trati. Důležité proto je, že spolu s výstavbou VRT má zásadní rekonstrukcí projít také současná železniční trať a protihluková opatření se řeší pro celý železniční koridor.

VRT nezastavíme, její podobu ale ovlivnit můžeme

Přístup k VRT se tak po roce 2022 změnil. Nezpochybňujeme, že jde o nadmístní stavbu, o jejíž základní trase Modřice samy nerozhodují. Odmítáme ale představu, že kvůli tomu město nemůže nic ovlivnit.

Část obyvatel Modřic, zejména z Brněnské ulice, dlouhodobě prosazuje zásadnější změnu trasy VRT a své požadavky uplatňuje také právní cestou. Jejich obavám rozumíme a v řadě požadavků na ochranu obyvatel se naše postoje potkávají.

Současné vedení města však dnes nepovažuje zásadní přetrasování VRT mimo Modřice za reálně dosažitelný cíl. Soustředíme se proto na minimalizaci jejích negativních dopadů a současně na maximální využití příležitostí, které tak rozsáhlá investice přináší.

Ne všechno, co požadujeme, se podaří prosadit. A téměř každé technické řešení má své výhody i nevýhody. Dosavadní příprava ale ukazuje, že má smysl jednat, hledat varianty a nespokojit se s prvním návrhem.

Pokud už má VRT přes Modřice vést, chceme, aby po její výstavbě nezůstaly pouze nové koleje. Chceme zároveň lépe chráněné domy na Brněnské, menší zábory soukromých pozemků, nové propojení nádraží s Brněnskou, bezpečný prostup pod II/152, pěší propojení směrem k Želešicím a spojení Bobravy se zastávkou Popovice.

Právě to je podle nás role města u takto velké státní investice: nejen upozorňovat na její dopady, ale aktivně jednat o tom, jak je zmírnit a co může stavba naopak Modřicím přinést.